|
|
Náhradní rodinná péče aneb děti z "příbuzenské" a ze "zprostředkované" pěstounské péče
STANKOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce je zjistit rozdíly ve způsobu, jak řeší problémy v rodině příbuzní pěstouni a jak zprostředkovaní pěstouni. Zda a jakým způsobem kontaktuje biologická rodina své dítě a dále jaké jsou výhody a nevýhody těchto forem náhradní rodinné péče, konkrétně na Českokrumlovsku. Teoretická část bakalářské práce obsahuje kapitoly o rodině, o formách náhradní rodinné péče, o závislostech na omamných psychotropních látkách, o procesu zprostředkování pěstounské péče a osvojení. Rovněž se zabývá kontakty rodičů s dětmi. Praktická část je zaměřena na mapování pěstounských rodin na Českokrumlovsku. Pro výzkumné šetření byla použita analýza dokumentů a následné zpracování získaných dat. Ze závěrečné analýzy vyplynulo, že na Českokrumlovsku je více příbuzenské pěstounské péče než zprostředkované. Rodiče se se svými dětmi kontaktují minimálně. Příbuzní pěstouni více využívají odborné pomoci.
|
|
|
Pěstounská péče prarodičů z pohledu zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany dětí
VLČKOVÁ, Dominika
Bakalářská práce se zabývá problematikou pěstounské péče vykonávané prarodiči. Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, při které pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. Pěstounem se může stát jednotlivec, manželé nebo partneři, jež vyhoví zákonem stanoveným podmínkám. Často to bývají prarodiče dítěte. Cílem bakalářské práce je zmapovat názory zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany dětí na pěstounskou péči prarodičů se zaměřením na výhody a rizika této pěstounské péče. K dosažení stanoveného cíle byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly realizovány s pracovníky náhradní rodinné péče na oddělení sociálně-právní ochrany dětí na městských úřadech, krajském úřadě ve vybraném kraji a magistrátě vybraného města. Získaná data byla zpracována metodou vytváření trsů. Z výsledků vyplývá, že i přes zápory, které pěstounská péče prarodičů přináší, mají pracovnice náhradní rodinné péče pozitivní subjektivní pocit na tuto formu péče. Velkou výhodou, oproti zprostředkovanému pěstounovi, je rodinná a citová vazba mezi prarodičem a dítětem. Dítě prarodiče zná většinou od útlého věku a je zvyklé na prostředí, kde prarodič žije. Tato bakalářská práce může být přínosná pro sociální pracovníky, kteří pracují s rodinou, protože poukazuje i na negativní stránky, jež pěstounská péče prarodičů přináší. Zároveň vyzdvihuje i výhody, které pěstounská péče prarodičů má.
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Burešová, Adéla ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou nechtěných dětí v České republice a hledá odpovědi na její řešení. Nechtěné děti jsou dětmi, o které se jejich rodiče starat z jakéhokoli důvodu nechtějí. Institucionální řešení je pak řešením, o němž rozhodl soud. V textu jsou představeny možnosti těchto dětí i možnosti jejich rodičů. Práce se tudíž zabývá popisem systému náhradní péče o děti a jejích podob - náhradní rodinné péče a ústavní péče. Vedle toho popisuje i sytém forem legálního anonymního odložení novorozence. Charakterizuje děti, důvody proč se jich rodiče vzdávají i rodiče samotné. Uvádí příčiny umístění dětí do ústavů a stručně popisuje také tyto ústavy včetně počtu dětí v nich umístěných. Pro lepší pochopení je nastíněn i postupný historický vývoj péče o nechtěné děti.
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Kolaříková, Anna ; Kotous, Jan (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se především zabývá problematikou nechtěných dětí a možným nástinem řešení, které nabízí český právní řád. Vymezení pojmu nechtěné dítě není zcela jednoduché. Dítě se může stát nechtěným ještě před svým narozením, například z důvodu nechtěného otěhotnění ženy nebo v průběhu svého života, což je častějším případem. Dítětem se pro účely této práce rozumí osoba nízkého věku, která je mladší osmnácti let. Samotná Úmluva o právech dítěte se přiklání ke stejnému názoru. Mezi institucionální řešení problematiky nechtěných dětí jsem v úvodu zařadila možnosti legálního odložení novorozence po porodu, a problematiku babyboxů. Oba dva instituty se zaměřují na novorozence a na jejich matky. Pokud se matka rozhodne odložit dítě ihned po porodu a zároveň chce utajit svoji identitu, může zvolit cestu utajeného porodu nebo diskrétní porod. V kapitole věnované babyboxům jsem se zaměřila na právní základ tohoto institutu a základní nastínění otázek spojených s touto problematikou. Babyboxy mají od svého vzniku v ČR řadu příznivců i odpůrců a to jak z řad odborníků, tak z laické společnosti. Následující 4 kapitoly jsou věnovány náhradní výchově o děti, která poskytuje řešení nechtěným dětem nejen po narození, ale i v průběhu jejich života. Úprava ústavní výchovy, kdy dítěti je poskytována péče v ústavních...
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Burešová, Adéla ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
ČJ Tato rigorózní práce se zabývá problematikou nechtěných dětí v České republice a hledá odpovědi na její řešení. Nechtěné děti jsou dětmi, o které se jejich rodiče starat z jakéhokoli důvodu nechtějí. Institucionální řešení je pak řešením, o němž rozhodl soud. V textu jsou představeny možnosti těchto dětí i možnosti jejich rodičů. Práce se tudíž zaměřuje jednak na popis systému náhradní péče o děti i popis sytému forem jejich legálního anonymního odložení. Uvádí příčiny umístění dětí do ústavů a stručně popisuje také tyto ústavy včetně počtu dětí v nich umístěných. Pro lepší pochopení a úvod do problematiky je detailně prezentován i postupný historický vývoj péče o nechtěné děti. Práci je možné rozdělit na tři části. První z nich je jakýmsi úvodem a představením dané problematiky, o čemž svědčí vymezení pojmů jako dítě, rodičovství a jeho složky, charakteristické rysy matek odkládajících své dítě a důvody vedoucí je k takovému činu. Vymezení těchto pojmů je nezbytné pro ucelený pohled na věc a pochopení dané materie. Navazuje podrobná pasáž o historicko-právním vývoji, která dokládá, jak velký kus cesty ochrana dětských práv ušla. Tato kapitola je rozdělena do 14 subkapitol a její rozměr sahá až do starověku, kdy se na dětech páchalo násilí a o jejich právech se nedá vůbec hovořit, zahrnuje...
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Burešová, Adéla ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou nechtěných dětí v České republice a hledá odpovědi na její řešení. Nechtěné děti jsou dětmi, o které se jejich rodiče starat z jakéhokoli důvodu nechtějí. Institucionální řešení je pak řešením, o němž rozhodl soud. V textu jsou představeny možnosti těchto dětí i možnosti jejich rodičů. Práce se tudíž zabývá popisem systému náhradní péče o děti a jejích podob - náhradní rodinné péče a ústavní péče. Vedle toho popisuje i sytém forem legálního anonymního odložení novorozence. Charakterizuje děti, důvody proč se jich rodiče vzdávají i rodiče samotné. Uvádí příčiny umístění dětí do ústavů a stručně popisuje také tyto ústavy včetně počtu dětí v nich umístěných. Pro lepší pochopení je nastíněn i postupný historický vývoj péče o nechtěné děti.
|
|
|
Náhradní rodinná péče pohledem homosexuálů
VODRÁŽKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce pojednává o tom, jaký pohled mají homosexuálové na problematiku náhradní rodinné péče, a to nejen z hlediska své sexuální orientace. V teoretické části bakalářské práce je věnován prostor různým aspektům homosexuality, problematice náhradní rodinné péče a výchově dítěte homosexuálně orientovanými osobami. Pro výzkumnou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně fenomenologické zkoumání. Sběr dat byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo osm komunikačních partnerů. Tito komunikační partneři byli bezdětní gayové ve věkovém rozmezí 20 až 35 let, kteří byli vybíráni na základě techniky sněhové koule. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký postoj zaujímají muži homosexuálové k náhradní rodinné péči z hlediska své sexuální orientace a následně jakým způsobem vnímají celkový systém náhradní rodinné péče v České republice. K naplnění těchto cílů byly vytvořeny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní, zda muži s homosexuální orientací shledávají na systému náhradní rodinné péče v České republice nějaká negativa. Druhá výzkumná otázka hledá odpověď na to, zda muži s homosexuální orientací touží po tom stát se rodičem. Výsledky výzkumu vyjadřují, že názory gayů na výchovu dítěte jsou velmi různorodé. Většina komunikačních partnerů se spíše přiklání k tomu stát se rodičem. Některé osoby však neví, zda by chtěly pečovat o dítě nebo by již dítě vychovávat nechtěly. Mezi nejčastěji zmiňované osobní překážky, které brání komunikačním partnerům v péči o dítě, patří zejména nedostatek času a nedostatek finančních prostředků, rovněž také skutečnost, že nemají partnera, věk a mnohé další. Co se týká systému náhradní rodinné péče v České republice, komunikační partneři shledávají největší nedostatek v tom, že si homosexuálové nemohou osvojit dítě, ale problém však také spatřují ve výběru heterosexuálních náhradních rodičů, v definování opravdového zájmu biologických rodičů o dítě a v možnosti odebrání dítěte z pěstounské péče.
|
|
|
Katecheze dětí v náhradní rodinné péči
FÜRSTOVÁ, Martina
Práce se zabývá katehezí a jejím dopadem v náhradní rodinné péči. Teoretická část charakterizuje formy náhradní rodinné péče, důležitost rodiny pro rozvoj psychiky a identity dítěte a stav rodiny v současnosti. Dále práce popisuje křesťanskou výchovu dětí, formy a historický vývoj katecheze. Praktická část obsahuje návrhy, metody a témata katechezí dětí v náhradní rodinné péči v rodinách a ve farnostech.
|
|
|
Krajský úřad a jeho možnosti podílet se na zkvalitnění pěstounské péče
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na rodiče, kteří se rozhodli vzít si dítě do pěstounské péče. Tomuto procesu předchází tzv. příprava k přijetí dítěte do rodiny, což je v našich sociálních podmínkách zcela v kompetenci Krajského úřadu. Tato instituce nejdříve provádí psychologické posouzení žadatelů, kde zhodnotí jejich charakterové vlastnosti a důvody k přijetí dítěte. Na základě tohoto posouzení je žadatel přijat do kurzu přípravy nebo odmítnut. Cílem přípravy je poskytnout potencionálním rodičům dostatek informací nutných k úspěšnému zvládnutí výchovy nevlastního dítěte. Příprava má několik fází a na konci se vydává rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence žadatelů. Praktická část obsahuje dva ilustrační kasuistické rozhovory s pěstounskými rodinami, které sice hodnotí kladně činnost krajského úřadu, ale zdůrazňují nutnost neustálého upozorňování na to, jak široká je škála možných problémů a jak různá mohou být jejich řešení.
|
|
|
Katecheze dětí v náhradní rodinné péči
FÜRSTOVÁ, Martina
Práce se zabývá katechezí a jejím dopadem v náhradní rodinné péči. Teoretická část charakterizuje formy náhradní rodinné péče, současnou rodinu z pohledu psychologie, sociologie, politologie a církve. Dále psychický vývoj dětí a deprivace.Návrh rodinné katecheze. Praktická část obsahuje výzkumné šetření v sedmi náhradních rodinách, jejich problémy ve výchově svěřených dětí, rodinou katechezi. Z šetření vyplývá, že svěřené děti bez potíží přijímají v náhradních rodinách křesťanskou víru, ale po jejich odchodu z rodin, bez pomoci různých křesťanských společenství o svoji víru mnohdy přicházejí.
|
host ::
RSS.